Letošní Muzejní noc ve Strašicích byla již pátá v pořadí. Jejím nosným tématem bylo 100. výročí počátku Války světové čili 1. světové války. K této příležitosti hned po zahájení strašickým starostou p. Jiřím Hahnerem nastudovalo hudební těleso Colegium musicum pod vedením Václava Hájka koncert složený z dobových písní a zahájilo starou císařskou hymnou „Zachovej nám Hospodine“. Císař pán se asi obrátil ve své rakvi v Kapucínské hrobce, protože nikdo z přítomných při slavné písni nepovstal…
V dalším bodu programu byly s komentářem veřejnosti předevedeny panely z loňské pražské výstavy „Kámen svému městu“, zapůjčené Muzeem Hlavního města Prahy, s nímž naše muzeum kooperovalo. Výstava v Praze – Ctěnicích zahájená v únoru a plánovaná do září musela být kvůli zatopení suteréních výstavních prostor předčasně ukončena již loni v červnu. Alespoň uvedenou formou jsme jí tak trochu „prodloužili život“.
Následovala vernisáž nové výstavy „Smutné vzpomínání“. Je věnována připomínce již zmíněné války. Její hlavní část představovala soudobá fotodokumentace na historicky plzeňské straně Středních Brd od Mešna na západě po Zaječov (Sv. Dobrotivou) na východě. Snímky pořídili M. Lang a T. Makaj v rámci výzkumu věnovaném přípomínkám padlých mezi lety 1914 – 1918, z něhož vyjde publikovaná zpráva o současném stavu těchto monumentů i o době a podmínkách jejich vzniku. Kromě toho T. Makaj přichystal poměrně podrobnou dokumentaci o výstavbě pomníku Padlým ve Strašicích, včetně s jeho dobami danými proměnami až do současnosti. Nadmíru zajímavá je i připomínka služby u Rakousko-Uherského válečného námořnictva v podobě stejnokroje a námořního dalekohledu zapůjčeného z pozůstalosti někdejšího „kriegsmariňáka“ z Medového Újezda. Výstavu doprovodila i přednáška v Malém sále Společenského domu s promítnutím obsáhlého souboru další fotodokumentace vč. dobové.
V SD pak následovalo promítání filmů s muzejní tématikou. V předpremiéře byl uveden film „Bílé zlato v Nevřeni“ natočený v režii Richarda Rottera a Martina Langa pro Centrum Caolinum v Nevřeni u Plzně, kde jsme se na budování nového kulturního objektu výrazně podíleli vytvořením libreta pro tamní expozici i na doprovodném programu. Po „Bílém zlatu“ následovaly tři recesistické snímky Milana Korby z prostředí důlního skanzenu v Chrustenicích, podzemních prostor v lomu Alcazar i o těžkém osudu přestárlých jeskyňářů.
Muzejní noc pak zakončilo předčítání vlastně znovu aktuální povídky Jaroslava Haška „Obecní volby“ v podání Petra „Matěje“ Matějky a Martina Langa.
Otevřeno měli i přátelé v sousedním Muzeu dopravy a jejich zásluhou pak po Strašicích jezdil historický autobus na zvláštní okružní lince, „Museal Expres“.
Své práce u Občerstvení otevřeného ve Společenské místnosti bývalých Ubikací mužstva se na jedničku zhostili otec a syn Barnovi z hotelu Berten. Fungoval i prodejní stánek s originální keramikou a bednářským zbožím, který obsluhovala průvodkyně Jana Sazimová s rodinnými příslušníky.
Zvláštní poděkování náleží dokumentátorce muzea Renatě Převrátilové, která vzorně upravila zahradní prostory a interiér muzea, Davidu Plimlovi za nazvučení koncertu a konečně Dominiku Zubákovi s kolegyní za úpravu exteriéru křovinořezem v ukrutném vedru.
Škoda jen, že návštěvníků bylo letos opravdu málo. Snad za to mohlo nezvykle horké počasí, snad nazítří konaná megaakce „Bahna“ ve vojenském újezdu. Pro nás to ale zároveň znamená zamyšlení, zda se již nepřežilo určitým způsobem zaběhnuté schéma našich Muzejních nocí. Příští rok bychom je proto rádi od základů přepracovali. Jak? Nechte se překvapit!