V průběhu vernisáže proběhla dlouhá neformální beseda zúčastněných s MVDr. Luďkem Uzlem, cestovatelem na Papuu – Novou Guineu. L. Uzel podnikl na ostrov celkem čtyři expedice (2005 – 2007, 2009) s cílem pokusit se o tzv. prvokontakt, tj. navštívit kmeny domorodců žijící úplně odloučeně od naší civilizace. Výpravy byly obtížné a dá se říci, že i nebezpečné. Jejich účastníci prošli pěšky velkou část západu ostrova pralesem, přecházeli divoké řeky, putovali divokou přírodou a mezi často nevypočitatelnými místními obyvateli. Problémem byla i jazyková bariéra, neboť na Nové Guinei se užívá kolem 700 (!) jazyků.
Ze svých cest L. Uzel přivezl kromě nesmírně zajímavého etnografického materiálu (předměty denní potřeby domorodců, válečné i pracovní sekyry, kostěné a bambusové nože, luky se sadami různých typů šípů atd.) i obrovské množství fotografií. Díky přeci jen omezeným možnostem výstavního prostoru z nich byl představen jen výřez, asi 1/20 z celkového množství. I tak je však na co se dívat. Návštěvníci si mohou prohlédnout proces těžby kamene a výroby seker z něj, podívat se na zajímavou architekturu vesnic domorodců, vč. unikátních obydlí tzv. Stromových lidí z kmenů Korowai, kteří své příbytky staví v korunách pralesních velikánů. Lze nahlédnout i do kuchyně, seznámit se s divokou, člověkem naší civilizace nedotčenou divočinou, nádhernými exotickými květinami i živočichy. Zajímaví jsou samozřejmě i místní obyvatelé zachycení při řadě každodenních činností. Část snímků je věnovaná i krajně obtížnému putování cestovatelů pralesem a překračování řek broděním i po visutých mostech z lián.
Snímky doprovázejí celkem čtyři vitríny bohatě osazené nejrůznějšími předměty z přírody (skořápka kasuářího vejce, pera rajek, pralesních holubů, prasečí kly) a ozdobami domorodců (náramky a náhrdelníky z kaurí, zvířecích zubů, tašky síťové tašky z rostlinných vláken zdobené rajčím peřím, čelenky z per rajek, zdobené bambusové dýmky…). V jedné z vitrín je provedené srovnání současných kamenných nástrojů z Nové Guiney s kamennými nástroji „českého“ neolitu. K vidění jsou i luky dospělých lovců či mladých mužů.
Výstava je výtvarně doprovozena akvarely ze života domorodců v jejich přirozeném prostředí od ak. malíře Jiřího Šorma, jež pocházejí rovněž z Nové Guineje, převážně však z její východní indonéské části, Irian Jaya. Exotickou atmosféru podtrhují i výjimečně pojaté kresby domorodců od Mgr. Jaroslavy Strejčkové, která je vytvořila na kamenech nalezených na lokalitách výskytu neolitických nálezů v Čechách.