Vítejte v Muzeu Středních Brd ve Strašicích

V muzeu, které vám chce představit jednu z nejkrásnějších vrchovin v Čechách vůbec.

Co jsou to vlastně Brdy? Slovo se odvozuje od slovanského „brdo“, což znamená protáhlý zalesněný vrch. Snad i souvisí s keltským výrazem „brid“, což je prostě pohoří.

Z pohledu topografie a orografie se jedná o vrchovinu, které se táhne od SV u Zbraslavi k ZJZ a JZ k údolí Úslavy u Šťáhlavic. Jeho menší a východnější část se nazývá Hřebeny a zvedá se nad údolím Břežanského potoka koncovým vrchem Brd Závist u Zbraslavi, odkud přechází přes hluboké údolím Vltavy dále k Z. Celý 40 km dlouhý, ale pouze 6 km široký pás pohoří končí na pravém břehu řeky Litavky. Z jejího levého břehu pak Brdy pokračují jako Střední Brdy, aby končily zhruba po 25 km u pravého břehu Úslavy. Jejich plocha vytváří ovál v nejširším místě široký asi 14 km. Střední Brdy, to jsou ty nejvlastnější Brdy. Podle některých autorů se z nich ještě vyděluje směrem k Rožmitálu dílčí vrchovina, označovaná jako Třemšínské čili Jihozápadní Brdy.

teplota-v-BrdechStřední Brdy jsou uzavřeným horským celkem vyšším než Českomoravská vrchovina. Od ní se však výrazně liší klimaticky. Chladná horská oblast je nevelká a hlavně směrem k SZ rychle přechází do teplejších a sušších oblastí.

Z geologického hlediska tvoří podklad na SZ Středních Brd horniny tzv. Barrandienu, z větší části sedimenty, z menší vulkanity. Na JZ je podklad tvořen středočeským plutonem. Z tohoto důvodu se na Středních Brdech setkáváme s pestrou paletou různých horninových typů.

Reliéf dnešních Brd vznikal vlastně již od dob nejmladšího druhohorního křídového útvaru. V této době se zde svrchnokřídovému moři postavila do cesty jakási elevace, o níž nemáme mnoho informací. Jejím důkazem je však absence i drobných křídových reliktů. Toto pohoří bylo zřejmě během starších třetihor postupně peneplenizováno. Změna přišla na rozhraní starších a mladších třetihor. Díky horotvorným tlakům alpinského vrásnění postupujícím od J k S se celý Český masiv vyklenoval a následně hroutil, což vedlo k jeho mozaikovitému rozlámání na soustavu dílčích ker. Tyto kry se vlivem tlaků a tahů různě nakláněly, vychylovaly a podle linií zlomů i zvedaly či klesaly. Vytvořila se nová říční síť, kterou ovládla Vltava, jež strhla původní hlavní tok dříve směřující do podkrušnohorských bezodtokých pánví, a který od těchto dob teče shodně jako dnešní Berounka. V této době protékaly Brdy dvě řeky, jedna sledující Všenorský potok, druhá Litavku. Ta pak vytvořila díky svému většímu povodí průlomové údolí, jež odděluje Hřebeny a Střední Brdy. Teprve ve čtvrtohorách si vytvořila hluboké údolí a vlila se u Berouna do Berounky.

suchopyrV průběhu nejmladší geologické éry, čtvrtohor, se již tvar pohoří příliš neměnil. Teprve před asi 12.000 let došlo díky zvlhčení klimatu a mohutným přívalovým dešťům k mladé erozi. Lze usuzovat, že brdský reliéf je zřejmě nejstarším českým reliéfem vůbec. Díky tomu na Brdech takřka úplně chybí hrotité vrcholové partie. Nejvyšší kóty – Tok, 864,9 m n. m. a Praha, 862,3 m n. m. – mají vrcholové části v podobě mírně ukloněných plošin.

Jinak se ovšem na Brdy dívají botanici, kteří je fytogeograficky dělí na Brdy, Holoubkovské Podbrdsko, Hořovickou kotlinu, Příbramské Podbrdsko a Březnické Podbrdsko, tedy s výrazným přesahem celého Podbrdí k SZ i JV oproti genezi, orografii a morfologii.

Další skupinu pohledů na obsáhlost Středních Brd a Brd vůbec, nabízejí vědy společenské. Zde existuje celá řada různých, vzájemných historických a společenských vazeb a ovlivnění, jak vyplývá z dějinného vývoje oblasti. Dochází tak ke značným územním přesahům. Proto lze nalézt zmínky o dění na Brdech či v Podbrdí i v místech, jež již nemají z hledisek geograficko-geologického rozdělení s Brdy vlastně nic společného. Některá společenskovědní odvětví tak do Brd vřazují rozsáhlé oblasti v okolí Rokycanské kotliny, Zbirožsko, ale také Zdicko, Blovicko a Březnicko.

Brdy a zvláště pak Střední Brdy je tedy možné celkově pojmout jako vnitročeskou oblast, jejíž vrchovina zemi nerozděluje, ale naopak spojuje, a to celou širokou škálou vazeb a interakcí přírodního i společenského charakteru.

(text RNDr. Martin Lang, foto Ing. Petr Ježek, mapa Cílek, V., ed., 2004. Texty a foto k expozicím Příroda, Hornictví a mineralogie, Místopis, Kuchyně s příslušenstvím, U nás, Les a voda ve službách člověka, Chléb mléko a med RNDr. Martin Lang, text a foto k expozici Velitelská pracovna Mgr. Tomáš Makaj)

Jste zde: Hlavní stránkaExpozice

Hlavní sponzoři

      paliva strasice skart2      
Paliva Strašice Plzeňský skart
Free business joomla templates