Příroda Středních Brd

Expozice brdské přírody je rozdělena do tří témat: vyhynulé organismy - paleontologie, recentní flóra a recentní fauna.

Paleontologie

je prezentována zástupci z živočišné i rostlinné říše, jejichž fosilní pozůstatky se nacházejí na Brdech a v jejich širším okolí, tj. převážně v regionální jednotce Barrandienu.

V sledovaném regionu však existují určité „výpadky" ve vrstevních sledech skládajících komletní geologický kalendář. Označují se jako hiát a vlastně sdělují, že v té či oné éře, útvaru a v dalších stratigrafických jednotkách nižšího řádu neprobíhala v daném území žádná sedimentace, jež by v něm po sobě zanechala usazené nebo vulkanoklastické vrstvy. Na Brdech samotných a v Podbrdí tak nalezneme nejníže vrstvy neoproterozoika, z paleozika čili prvohor útvar kambria a ordoviku, přičemž však sedimenty ordoviku nejsou kompletní a končí již dobotivským souvrstvím. Rovněž silurské a devonské moře zde nezanechalo své sedimenty, které nalezneme až dále na východ v oblasti Českého krasu. Naproti tomu mladší paleozoikum, útvar karbonu zde zanechal poměrně drobné denudační zbytky v podobě nevelkých uhelných pánví v Lísku u Hořovic, Štílci u Žebráku a hlavně v Mirošově a Skořicích. Dále na sever, již mimo vlastní Podbrdí, ale v jeho sousedství, též komplex dílčích uhelných pánví a pánviček v Radnicích a jejich okolí. Nejmladší prvohorní útvar perm se na Brdech a v jejich předpolí rovněž nevyvinul a nalezneme jej až dále na západ na severním i jižním Plzeňsku. Éra mesozoika, resp. druhohor není na Brdech vůbec zastoupena. Je to způsobeno tím, že postupu moře od severovýchodu zabránila jakási stará eleveace zhruba na místě dnešních Brd. Následující éra třetihor čili terciéru a čtrtohor čili kvartéru bývá v moderní době shrnována do jediného útvaru nazývaného kenozoikum. Je tomu tak proto, že čtvrtohory jsou vlastně z pohledu geologie útvarem uměle vytvořeným, neboť nejsou od třetihor odděleny novým výrazným formováním  pásemných pohoří.

Přes uvedené stručné geologické „dějiny" Brd jsme se v expozici pokusili přiblížit i ta souvrství a ty geologické útvary i období jež zde chybí, ale nalézají se v Českém masívu v blízkékm i vzdálenějším okolí, aby návštěvník měl komplexnější pohled na vývoj života u nás vůbec. Expozici jsme obohatili i o některé zajímavé sbírkové předměty našeho muzea pocházející mnohdy i z daleké ciziny.

Nejstarší éra, neoproterozoikum, označovaná též jako svrchní proterozoikum či starším, dnes již takřka nepoužívaným českým termínem „starohory" je zde zastoupena ukázkami jednoduchých organismů, které se nazývají stromatolity. Jsou to vůbec nejstarší organické pozůstatky viditelné neozbrojeným okem v Českém masivu. Vyskytují se v podobě střídavých tmavých a světlých pásků, často tvořících koncentrickou kresbu, v buližnících blovického souvrství. Tyto kolonie organismů příbuzných dnešním sinicím osídlovaly mořské dno, kde vytvářely postupnými vrstevnatými nárůsty homolovité útvary. Jsou zřejmě jedněmi z prvních „výrobců" dnešní kyslíkaté atmosféry, neboť byly schopné fotosyntézy. Dodones přežívají na mělkém mořském dně, např. u východních břehů Austrálie a dokumentují tak až neuvěřitelnou přizpůsobivost změnám životních podmínek v čase, neboť jejich stáří je odhadováno až na téměř tři čtvrti miliardy let. Zajímavou ukázkou života v jeho raných formách je pak i druh Pteridinium simplex pocházející až z africké Namibie.

Paleozoikum čili prvohory jsou na Brdech vyvinuty od nejstaršího útvaru kambria. To je zastoupeno regionální jednotkou brdského kambria a v souseství Brd na sever a severovýchod pak v pásu táhnoucím se od Zbirožska na Berounsko jednotkou skryjsko-týřovického kambria. Pro brdské kambrium je typický výskyt poměrně bohaté fauny v jineckých vrstvách, v nichž vynikají trilobiti jako Conocoryphe sulzeri sulzeri z Jinec - Vystrkova, Eccaparadoxides pusillus z Rejkovic, Hydrocephalus lyelli z Jinec - Koníčku, nebo snad nejkrásnější kambrický trilobit Paradoxides gracilis z Jinec. Ukázky ze skryjsko-týřovického kambria představují trilobiti Sao hirsuta, Hydrocephalus carens a Agraulos ceticephalus ze Skryjí, Eccaparadoxides pusillus od Podmokelského mlýna a Ptychoparia mutica ze Skryjí - Buchavy. Zajímavou ukázkou je vývojová řada druhu Agraulos ceticephalus, z lokality  Týřovice - Pod hruškou. Brachiopodová fauna (ramenonožci) je zastoupena druhy Bohemiella romingeri ze Skryjí a Pompeckjum kuthani z Hlohovic.

Velmi pestrá fauna následujícího útvaru ordoviku, co do plochy nejrozšířenějšího v Podbrdí a v rámci celého Rokycanska, Zbirožska a Hořovicka, je prezentován brachiopody Leptembolon insons insons, Jivinella incola, a Paramborthis klouceki z mílinskho souvrství ze Zaječova - Horní Kvaně. Z výše uloženého souvrství klabavského se představuje ichnofosílie (stopa po činnosti organismu, v tomto případě červí díra)  a graptolit z Rokycan - Oseckého vrchu, jakož i brachiopodi Ferrax oolithicus, Archaeorthis pribyli a Prantlina bohemica z vrchu Hlava u Komárova. Ještě mladší souvrství šárecké představuje ostnokožec Mitrocystites mitra či plž Sinuites sowerbyi z Oseka u Rokycan, trilobiti Eoharpes primus, Prionocheilus vokovicensis, Ectillaenus katzeri, Ormathops atavus, Asaphellus desideratus, Selenopeltis macrophtalma, Placoparia barrandei, Bohemolichas incola z Oseka u Rokycan a Pricyclopyge prisca z Rokycan - Drahouše, hlavonožci Orthoceras sp. a Bathmoceras praeposterum, jakož i hyoliti z Oseka u Rokycan, brachiopodi Eodalmanella socialis, Euorthisina moesta a mlži Ctenodonta sp. z téže lokality. Výše spočívající souvrství dobrotivské je prezentováno ostnokožci Echinodermata sp. a rovněž Mitrocystites sp. z Černé stráně ve Starém Plzenci, Mitrocystella sp. z Rokycan - Oseckého vrchu, ramenonožcem Benignites primulus z Černé stráně ve Starém Plzenci, trilobity Placoparia zippei a Cyclopyge bohemica z Ejpovic, hlavonožci Orthoceras sp. i hyolity z Ejpovic, rakovitým členovcem Caryocaris sp. z téže lokality a konulárií ze Sutice u Tymákova. Z dalšího souvrství libeňského se ukazují trilobiti Ormathops mirus a Dalmanitina cilinensis z ejpovické Čiliny a Zbirovia tesselata, jakož i Deanaspis linol z vrchu Rumpál u Sklenné huti. Mladší souvrství letenské se prezentuje trilobity  Deanaspis goldfussi z Veselé u Berouna, Dalmanitina socialis z Veselé u Berouna a Dědu u Králova Dvora a Birmanites ingens z Ostrého u Berouna. Nadložní vinické souvrství poskytlo trilobita Dalmanitina elfrida z Cekova a záhořanské souvrství pak druhy Svobodaina suburbana nalezené na Otmíčské hoře u Praskoles a Aristocystites bohemicus na Holých vrších u Loděnic. Silurský útvar je v expozici zastoupen ukázkami fauny z motolského souvrství - graptolitem Callograptus flabellatus a trilobitem Aulacopleura konincki, obojí z lokality Loděnice - Barrandovy jámy a z kopaninského souvrství trilobity Acanthalomina minuta a  Encrinuraspis beaumonti z Kosova u Králova Dvora, ramenonožcem Euorthisina moesta a plžem Loxonema beraunense z téže lokality. Útvar devon prezentuje fauna stupně prag, resp. jeho koněpruské vápence s druhy Longiproetus confusus fuconsus (trilobit), Leptagonia sp. (brachiopod) a Orthonychia ruderalis (plž) z Plešivce u Koněprus a Reedops delphinoides a Platyscutellum kutorgai z lomu Čeřinka v Bubovicích (trilobiti). Mladší prvohory, jak bylo výše uvedeno, zanechaly na Brdech a v jejich okolí denudační relikty v podobě v minulosti těžených pánví, pánviček a uhelných příkopů vyplněných karbonskými sladkovodními sedimenty. Útvar karbon v expozici zastupuje ukázka flóry ze stupně stephan a jeho líňského souvrství z plzeňské pánve v podobě Alethopteris cf. Bohemica z Chotíkova u Plzně a Cordaites sp. z Líní u Plzně. Stupeň baškir (dříve vestfál), nýřanské souslojí z Mirošova se prezentuje flórou Sigillaria sp., Calamites sp. a Cordaites sp.,  z Nýřan u Plzně pak  květenou Lepidodendron sp. Faunu zastupuje ukázka karbonské medúzy a mlže Edmondia sp. z amerických lokalit Monster Lake a Francis Creek v USA.

Permský útvar nemá v expozici svého zástupce.

Éra druhohor, jak bylo výše uvedeno, do tvorby geologické stavby oblasti Brd a jejich okolí nikdy nezasáhla. Pro názornost však expozice představuje zástupce její fauny v podobě křídových belemnitů z Rujany v severním Německu a svrchnokřídových ježovek z Úpohlav. Velmi zajímavá je též kopie fosilní lebky praptáka Archaeopterixe zhotovená podle nálezu na slavné německé lokalitě.

Třetihory spolu se čtvrtohorami zastupují v expozici domácí i zahraniční ukázky. Předně je to otisk listu olše Alnus sp. z terciéru severočeských pánví - lokalita Dobrčice u Mostu. Faunu pak zastupují měkkýši Pecten sp. a Turitella sp. z Kostomlat nad Labem i lumachela ze schránek mlžů ze španělské lokality Mojacar. Kvartér čili čtvrtohory jsou předvedeny pomocí fauny jejich nejmladšího oddílu, pleistocénu. Expozice ukazuje paroh mladého losa Alces sp z písníku v Chotíkově u Plzně a schránky plžů z téže lokality.  

Soudobá zvířena

Po zoologické stránce představují Střední Brdy velmi cenné území, jehož část byla zařazena do systému Natura 2000. V blízkosti Strašic se rozkládají přírodní parky (Trhoň, Kamínky) a v okolí i řada menších přírodních rezervací. Zdejší fauna není sice druhově nadmíru pestrá, avšak zvláště v po léta běžnému životu nepřístupných oblastech Vojenského újezdu Brdy v klidu přežívají někteří velmi vzácní tvorové.

Z bezobratlých začněme zdejší malakofaunou (měkkýši). Vyskytují se zde vcelku běžné druhy. V expozici jsou zastoupeni lasturami mlže škeble rybničné Anodonta cygnea..

Ani členovci příliš nehýří rozmanitostí. Velkou vzácností je však výskyt listonoha letního Triops cancriformis. Tito až přes 10 cm dlouzí korýši (Crustacea) náleží k velmi staré skupině hrotnatců (Merostomata), která představuje vzdálené příbuzné prvohorních trilobitů. Nejbližší je však příbuzenství s nejstaršími u nás známými makrofosilními organismy z kambrických paseckých vrstev, např. s druhem Codymirus vagans. Život listonohů je vázán pouze a jen na periodické, tedy vysychající tůně. Vajíčka přežívají na vyschlých dnech kaluží a larvy se z nich líhnou jen po stálejším zaplavení. Vajička dokáží přežít období sucha i mrazů po několik měsíců. Jinou zvláštností listonohů je, že pokud na lokalitě výskytu chybí dostatečný počet jedinců opačného pohlaví, začnou se množit hermafroditicky. Listonoh patří ke kriticky ohroženým druhům,  a proto se na nás nehněvejte, že vám neprozradíme bližší lokalizaci jejich výskytu.

Obratlovci (Vertebrata) jsou v expozici zastoupeni dermoplasty ptáků a savců. Druhové zastoupení ptáků (Aves) je vcelku pestré. Brdské lesy poskytují útočiště dravcům, z nichž u nás můžete spatřit  káně lesní Buteo buteo, krahujce obecného Accipiter nisus a včelojeda lesního Pernis apivorus. Z kurovitých pak tetřívka obecného Lyrurus tetrix, nebo koroptev polní Perdix perdix a bažanta obecného Phasianus colchicus. O patro výš, v Úvodu do expozic předvádí svou impozantní krásu Tetřev obecný (hlušec) Tetrao tetrix. Pěvce představuje špaček obecný Sturnus vulgaris, drozd zpěvný Turdus philomelos, ťuhýk obecný Lanius collurio, dlask tlustozobý Coccothrasteus coccothrasteus a zimní návštěvník brkoslav severní Bobycilla garrulus. Šplhavé zastupuje žluna zelená Picus  viridis a dva druhy strakapoudů. Krkavcovité pak představuje sojka obecná Garrulus glauderius a straka obecná Pic pica. Velmi úhledné a zajímavé je náročně provedené hnízdo moudivláčka lužního Remiz pendulinus. Hladinu a příbřežní rákosí tu obývá řada vodních ptáků, z těch vzácných můžete obdivovat poláka chocholačku Aythya fuligula, morčáka bílého Mergus albellus, v korytech potoků slídícího skorce vodního Cinclus cinclus či pobřežní nory obývajícího ledňáčka říčního Alcedo attnis, přezdívaného „létající drahokam“. Velmi vzácně se na Padrťské rybníky zatoulá i racek mořský Larus marinus, zastoupený v expozici juvenilním jedincem. K savcům (Mamalia) zde žijícím patří vcelku běžné lesní či na rozhraní lesa a otevřené krajiny žijící druhy. V expozici se předvádí dermoplast srnce lesního Capreolus capreolus, obou forem veverky obecné Sciurus vulgaris, z šelem jsou zde k vidění  především lasicovité - jezevec lesní Meles meles, kuna lesní Martes martes, tchoř světlý Patorius eversmani, a lasice hranostaj Mustela erminea. Kromě nich je zde velmi pěkný exemplář lišky obecné Vulpes vulpes.

Soudobá květena

Území ve Středních Brdech a v jejich okolí je z fytogeografického hlediska značně rozmanité.  Z rostlinně zeměpisného pohledu se člení na Brdy, Holoubkovské Podbrdsko, Hořovickou kotlinu, Příbramské Podbrdsko a Březnické Podbrdsko. Ve vlastních Brdech převládají rostliny vázané na střední polohy. Co však Brdy výrazně odlišuje od okolní krajiny, je výskyt oreofyt cévnatých a zvláště pak bezcévnatých (mechorosty, lišejníky, řasy, houby). V Brdech lze dosud nalézt i druhy alpského původu,  které v pozdní době ledové (glaciál až postglaciál) migrovaly od Šumavy přes Plánický hřeben do Brd. Původní vrchovina byla před kolonizací člověkem ve vrcholném středověku takřka souvisle zalesněna.

Poněkud úživnější proterozoický substrát břidlic se spility a bazickými granitoidy byl oživen mimořádně bohatými květnatými jedlobučinami s jedlí bělokorou Abies alba a bukem lesním Fagus sylvatica. Mladší, kambrický substrát pokytoval stanoviště převážně bikovým bučinám. Extrémní ekotypy vystupujících skal poskytly životní podmínky rozvolněným borům s dubem zimním Quercus petrea a nedají se ani vyloučit světlé  porosty borovice lesní Pinus sylvestris a břízy bradavičnaté Betula pendula s kapradinou hasivkou orličí Pteridium aquilinum, jež se dosud vyskytují např. na Lipovsku u Strašic. Terénní mokřiny s vysokou hladinou stagnující podzemní vody vyhledávaly mokřadní olšiny. V dosahu běhutých vod se vyskytovaly smrkové olšiny, porosty olše lepkavé Alnus glutinosa a smrku obecného Picea abies. Organogenní rašelinný substrát kolonizovaly rašeliníkové smrčiny a rašeliníkové březiny. Dodnes je nalezneme u Hořejšího padrťského rybníka. Vegetačně zvláštní jsou mrazová bezlesí na kamenných mořích a skalách, např. pod Jindřichovou vyhlídkou u Malé Vísky, u zříceniny hradu Valdeku, na Třemšíně, na holoubkovském Podbrdsku na Žďáře i jinde. V místech alespoň částečně zazeměných se zde uchytila borovice lesní, dub zimní, jeřáb ptačí Sorbus aucuparia a bříza bradavičnatá.

Na Podbrdsku bývaly původním porostem jedlo-bučiny submontánního charakteru. Jejich reliktní fragmenty se dochovaly v oblasti Trhoně a Žďáru. V místech s nejpříznivějšími teplotními podmínkami, na svazích řeky Litavky se staly domovem smíšených dubohabřin.

Flóra dnešních Středních Brd a jejich okolí je však převážně již výsledkem lesního hospodaření . V současnosti rozeznáváme v brdských lesích dva hlavní lesní vegetační stupně. Předně je to stupeň č. 6 smrkobukový a dále stupeň č. 5 jedlobukový.

Ve vlastní expozici představujeme herbáře s ukázkami flóry, se níž se na Brdech a v Podbrdí můžete setkat: blatouch bahenní Calthes palustris, vrba bílá Salix alba, vrba žlutá Salix vitelina, vrba ušatá Salix aurita, jíva Salix caprea, vrba křehká Salix fragilis, dub zimní Quercus petraea, dub letní Quercus robur, dub červený Quercus rubra, kapraď samec Dryopteris filix mas, rašeliník člunkovitý Sphagnum cymbipholium, rašeliník ostrolistý Sphagnum acutipholium, ploník jalovcovitý Polytrichum juniperus, ploník obecný Polytrichum commune, bříza pýřitá Betula pubescens, bříza bradavičnatá Betula pendula, olše lepkavá Alnus glutinosa, olše šedá Alnus incana, jilm horský Ulmus montana, jilm vaz Ulmus effusa - Vaz, dvouhrotec čeřitý Dicranium undulatum, dvouhrotec chvostnatý Dicranum scoparium, rohozub nachový Ceratodon purpureus, zkrutek obecný Funaria hygrometrica, bažanka lesní Mercurialis perenis, vraní oko čtyřlisté Paris quadripholia, vřes obecný Caluna vulgaris, brusnice borůvka Vaccinium myrtillus, brusnice brusinka Vaccinium vitis - idaea, zimostrázek alpský Chamaebuxus alpestris, česnáček obecný Allistra officinalis, violka vonná Viola odorata, violka psí Viola canina, habr obecný Carpinus betulus, kostival lékařský Symphytum officinalis, kyčelnice devítilistá Dentaria enneaphyllos, kyčelnice cibulkovitá Dentaria bulbifera, protěž alpská Leontopodium alpinum, protěž dvoudomá Gnaphalium divicum, chrpa modrá Centaurea cyanus.

RNDr. Martin Lang

 Malou fotogalerii z Expozice Příroda naleznete ZDE