Z expozice „Kuchyně s příslušenstvím“ vstoupíme do tzv. „Velitelské pracovny“. Tato část prohlídkového okruhu je zaměřena na vojenství v Brdech v letech 1927-1939. V roce 1927 došlo k vykoupení pozemků pro dělostřeleckou střelnici a bylo započato s jejím budováním. První výstřel na nově vybudované dělostřelecké střelnici v Brdech - cílová plocha Jordán - byl vystřelen dne 19. května 1930. Střelby tehdy zahájil plzeňský dělostřelecký pluk č.2 (lehké dělostřelectvo) pod velením plukovníka Hořejšího. V polovině třicátých let minulého století přibyla do výcvikových ploch pěchotní střelnice „Na Bahnech“, která vznikla jako poslední za první republiky a nachází se nedaleko Strašic. Současně se střelnicí byla postavena strašická kasárna, sloužící jako letní výcvikový tábor, datován je do r. 1934. Nejprve byly vystavěny dřevěné ubikace pro vojsko a v následujícím roce tzv. velitelská vila. Ze stavebně historického hlediska je objekt vily vystavěn v duchu vojenského funkcionalismu, ve kterém se již projevuje vliv umírněného modernismu. Tomuto duchu odpovídá i expozice „Velitelská pracovna“.

Pracovna je vybavena nábytkem, který plně odpovídá potřebám tehdejší doby.  Pracovní kout velitele posádky je tvořen tzv. americkým stolem s uzamykatelnou roletou, který pochází z roku 1928 a původně byl inventářem kasáren pluku č.38 v  Berouně. Stůl je doplněn psacím strojem Underwood, mramorovou artdecovou psací soupravou a dobovými dokumenty. Tato pracovní část je dotvořena portréty prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše, dále artdecovými pendlovkami a důstojnickou šavlí vz. 24.

Ve vitrínách můžete vidět uniformu četaře aspiranta berounského pluku č. 38,  jenž byl předchůdcem 23. mechanizovaného praporu ve Strašicích a na tento prapor má přímou historickou návaznost. Dále je to letní uniforma podporučíka dělostřeleckého pluku č. 51, který zde byl na cvičných střelbách (In: Fotokronika Národní politiky, 1931). Uniformy doplňují výstrojní součástky jako jsou např. různé typy opasků, helma vz. 32 (tzv. vajíčko) z mobilizace roku 1938, helma M16 (tzv. rohatka) v barvě československého těžkého dělostřelectva. Za zmínku také stojí polní brigadýrka známého strašického básníka Karla Vokáče. Nesmíme opomenout ani polní láhve, jídelní misky, polní kukátko vz. 1918, různé odznaky a vyznamenání. Dobová literatura je zastoupena Rukovětí pro poddůstojníky, Rukovětí pro řidiče a ručně psanými vojenskými deníky.

Expozice je rozšířena i o dobové civilní předměty se vztahem k armádě, jako jsou figurky vojáčků z durolinu, které byly určeny na hraní dětem a různé reklamní předměty (sbírkové kartičky firmy Orion, Thymolin atd.). Připomínkou 30. let je dobový sekretář, vyrobený v Plzni r. 1935 se sbírkou prvorepublikového skla a  dezertní soupravou z alpaky, dále jsou to busty prezidentů a samovar přivezený legionáři z Ruska.

Co by byla expozice bez palných a chladných zbraní? Můžete zde vidět proslulý těžký kulomet vz. 37. Licence na kulomet byla před válkou prodána do Anglie, kde byla vyráběna firmou BSA v Birminghamu po celou válku pro britská obrněná vozidla pod označením BESA. Součástí kulometu je i originální příslušenství v podobě lafetace a plničky nábojových pásů tzv. mlýnek. Zástupcem lehkých kulometů je vz. 30/37 určený pro vývoz do bývalé Jugoslávie. Z chladných zbraní je to standardní vzor bodáku vz. 24 nebo jeho dlouhá verze, která se vyvážela do Persie a bodák vz. 33 pro československé četnictvo.  Vedle bodáků jsou to i dvě šavle vz. 24.

Pracovnu vhodně dokreslují obrázky na stěnách zobrazující historický vývoj strašických posádek v letech 1934-1939. Za zmínku stojí fotografie klatovských dragounů, kteří zde  pobývali během vojenských manévrů v letech 1935-37 a sedlo pplk. Františka Berana.

Dalším významným vojenským útvarem, který ve Strašicích sloužil a je i fotograficky zdokumentován, byl pluk č. 46. Tento pěší pluk se od podzimu 1935 nalézal na územní působnosti velitele I. sboru v Praze a pro případ války byl začleněn do krycí armády, kde se stal složkou Zajištění hranic. Zajištění hranic (ZH) tvořily útvary určené k obraně státního území na vymezené linii obrany, oficiálně byly označovány jako Hlavní obranné postavení (HOP). V letech 1936-1938 měl pluk č. 46 povinnost výkonu strážní služby v pásmu lehkého opevnění. Tyto objekty bylo již od počátku výstavby nutno střežit a zabránit tím úniku informací k nepříteli. V rámci výcviku pluku ve Strašicích bylo v r. 1936 vybudováno několik objektů lehkého opevnění na střelnici „Na Bahnech“, včetně dřevěných rozebíratelných maket těchto objektů. Tato zařízení sloužila k řádnému procvičení manipulace se zbraněmi v podmínkách lehkého opevnění. Brdské střelnice připomínaly totiž pohraniční oblasti v obranném pásmu a pro pluk č. 46 představovaly ideální podmínky pro výcvik, který nebylo možno z bezpečnostních a zpravodajských důvodů praktikovat přímo u hranic.

Zajímavou tečkou této expozice jsou zcela jistě dobové armádní vyhlášky a dochovaný jídelní lístek z návštěvy prezidenta Edvarda Beneše na zámečku Tři trubky v roce 1937.

Mgr. Tomáš Makaj